facebook

stránky od allegro2.cz
Stránky:

NÁVOD NA TO, JAK SI VYBRAT SPRÁVNÉ ŠTĚNĚ

29.02.2012 13:29

Předem než začnete článek číst, chceme především poděkovat chovatelce plemene čínských chocholatých psů „ z Haliparku“ paní ing.Libuši Brychtové, že jsme mohli použít některé její články a vám je poskytnout k přečtení.

http://www.chinesecrested.cz/index.htm

Tyto články se týkají výběru a prodeje štěňátek nejen plemene Naháčů, ale taktéž našeho plemene tibetského španěla a všech ostatních plemen .
Věříme že v této době vám tyto články budou inspirací a pomůžou vám vybírat štěňátka u chovatelů o kterých se přesvědčíte, že nejen cena je při prodeji vašeho mazlíčka ta nejdůležitější.
Vybíráme štěně
Vybrali jsme některé body ze stránek Ing. Libuše Brychtové 10/2001 (aktualizováno 5.1.2006), které se týkají nejen čínských chocholatých pejsků ale také našeho plemene, tibetského španěla.
Zásadní slovo na začátek aneb Jedině s rodokmenem!
Hned z kraje si ujasněme jednu věc. V žádném případě ode mě nečekejte jakékoliv doporučení stran štěňat bez rodokmenu! Tedy vyjma jediného: NEKUPUJTE SI HO! Do časopisů většinou uvádím jemnější formulaci: „Kupte si nejlepší štěně čínského chocholatého psa (tibíska) s průkazem původu, jaké si můžete dovolit. „Levné“ štěně nebo štěně bez rodokmenu vás po sečtení výdajů za léčbu jeho nemocí u veterináře a za odborné rady s problémovým chováním může stát mnohonásobně více než štěně s PP, o vašem zklamání a smutku celé rodiny ani nemluvě.“ 
Za tuto formulaci mě jedna "chovatelka" napadla s tím, že příšerně kazím kšefty chovatelům bezpapíráků, přestože jsou stejně skvělí jako chovatelé štěňat s rodokmenem. Je mi líto, madam, ale jako řádný člen ČMKU nemohu jednat jinak a z přesvědčení ani jinak jednat nebudu. Znám dobře obě strany mince. Jezdím posuzovat voříšky, znám mnohé útulky pro psy a věnuji se výhradně čistokrevnému chovu. Chcete-li jako kamaráda bezpapíráčka, nic proti. Ale zajděte si pro něj do nejbližšího útulku a vysvoboďte některého z těch zoufalých chudáků, kteří nemají domov. Bude to rozhodně užitečnější, než rozšiřovat řady majitelů a následně chovatelů "čistokrevných bezpapíráků".
Ptáte se, proč jdu na vás hned tak zhurta?
 Štěně s průkazem původu FCI (dále jen s PP) má chovatelským klubem garantováno uvedené rodičovské spojení a nejméně tři generace jejich předků. Jinými slovy: průkaz původu vám dává větší jistotu, že z naháče opravdu vyroste naháč a ne třeba opička. Se psem s PP se můžete zúčastňovat výstav a po splnění podmínek chovnosti odchovávat štěňata opět s průkazem původu. Všechna štěňata s PP jsou nezaměnitelně označena (otetovaná, očipovaná), což zjednodušuje situaci při jejich případném hledání. Pochopitelně nikdy není zaručeno, že ze sebelépe vybraného štěněte se skvělým rodokmenem na 100% vyroste šampion. Vývoj štěněte je doba napětí pro všechny úplně stejná. Prožívá jí chovatel, který si nechá ze svých štěňat to teoreticky nejlepší.
Pejska nebo fenku?
Chcete-li se výhledově věnovat chovu – fenu. Chcete-li jezdit skoro bez omezení po výstavách a nechcete odchovávat štěňata – psa. Fenka zpravidla 2x do roka 14-21dní ( tibetský španěl 1x do roka) hárá a je třeba jí bedlivě hlídat před možným nežádoucím nakrytím. Pes naopak může někdy „pofňukávat“ či více hubnout v době, kdy hárají fenky v jeho rajónu (o těch ve vlastním harému ani nemluvím). Může také více značkovat ve svém revíru, což při nedostatečné výchově může znamenat menší pohromu také v bytě (jízda na smetáku a Mr. Propper ve kbelíku se stanou vašimi kamarády na celý den).
U čínských chocholatých psů nelze myslím jednoznačně říci, že by psi byli povahově výrazně jiní než feny a neuměli se třeba mazlit. U nás doma jsou mazliví naprosto všichni. A jak! Otázkou do pranice je, co budete dělat, až si budete pořizovat dalšího číňánka (tibíska) do rodiny. S tím raději hned počítejte, stejně na to i u vás jednou dojde. Pak je třeba zvažovat, zda budete mít výhradně stejná pohlaví nebo psy a feny. Psi bývají někdy silnějšími osobnostmi, zato však s velkou vnitřní krásou a nadhledem. Já osobně mám pro silnější psí pohlaví slabost, čehož zneužívá Arny i Akim, a Gessi se mi natruc snaží ukázat, že ona svou roztomilostí strčí oba hochy do kapsy.
Štěně nebo dospělého?

Převážná většina číňánků (tibísků) se u nás dostává ke svým majitelům v osmi až deseti týdnech svého věku. Jsou ale i výjimky. To zejména tehdy, kdy původní majitel selže, protože si koupi dostatečně pečlivě neuvážil, nebo se mu nějakým zásadním způsobem změní život a je nucen prodat číňánka dospělého. Znám bohužel případ, kdy byla hromadně odprodávána různá půlroční štěňata. Zájemce si jich pořídil více najednou a pak zjistil „že to není ono“. Znám také více případů, kdy na rozvod manželů kromě dětí doplatili i psi (ale nutno dodat, že ve všech případech o nichž vím, si u nových majitelů radikálně polepšili). Jinými slovy: Je jedno, zda si budete pořizovat štěně nebo dospělého psa. V každém případě vám přibude právoplatný člen rodiny, který vyžaduje péči, trpělivost i váš zájem a lásku.


Výstavní nebo mazlík?
 
Uvedený nadpis je samozřejmě jen literární zkratkou. Pokud si nepořídíte rovnou hotového dospělého jedince (chovného nebo nechovného), nebude dlouho jasné, co vám z malého raubíře vyroste. Svým pečlivým výběrem ale můžete zvýšit pravděpodobnost, že se zdaří přesně to, co chcete. Pro výstavního pejska si jeďte ke špičkovému chovateli, o němž víte, že jeho odchovy je vidět na výstavách nebo k chovateli, který, přestože s chovem začíná, má co nejkvalitnější fenu nakrytou co možná nejlepším psem. Pro štěně na mazlíka  můžete téměř kamkoliv, jen to chovateli rovnou řekněte. Ten, kdo má zájem, aby se jeho odchovy objevovaly na výstavách, vám raději doporučí jiného kolegu chovatele, který tyto nároky nemá.

Hodně lidí se k číňánkům dostane víceméně náhodou (to byl mimochodem před lety i můj případ!). Zvolí si nejbližšího chovatele nebo toho, na kterého přímo narazili a doufají, že jejich volba bude tou nejlepší, jakou mohli udělat. Ale bohužel nejbližší nemusí být nejlepší (i když pochopitelně ani ne nejhorší). Stejně tak vysoká prodejní cena štěněte z vychvalovaného, ale ve skutečnosti průměrného vrhu, je spíše ukázkou pevných nervů chovatele (nebo životní nutnosti) než solidnosti. Jenomže ceny máme smluvní, jak rád zdůrazňuje jeden politik, takže se nesmíte ničemu divit. Buďte tedy obezřetní, zvažujte rozumně a hlavně - ptejte se. Jak já s oblibou říkám: "Raději mi zavolejte pětkrát a ptejte se na to samé, než abyste nezavolali jednou tehdy, když to bude opravdu důležité".

 
 

PSÍ PRAVIDLA

28.02.2012 16:17

  • * Pes nesmí do domu.
  • * Pes smí do domu, ale jen do některých místnosti.
  • * Pes smí do všech místností, ale ne na gauč.
  • * Pes smí na gauč, ale v žádném případě nesmí do postele.
  • * Pes smí do postele, ale jenom je-li pozván.
  • * Může tedy spát v posteli kdy chce, ale ne pod peřinou.
  • * Pes může být i pod peřinou, ale jenom pokud mu to pán dovolí.
  • * Pes může spát pod peřinou kdykoliv.
  • * Člověk musí požádat psa o souhlas, chce-li s ním spát pod peřinou.